Název Knihy: Osm
Autor: Radka Třeštíková
Žánr: česká literatura, román, literatura pro ženy
Nakladatelství: Motto
Datum vydání: 2017
Počet stran: 381
Žánr: česká literatura, román, literatura pro ženy
Nakladatelství: Motto
Datum vydání: 2017
Počet stran: 381
Typ knihy: pevná vazba
Hlavní postava: Míša
Hlavní postava: Míša
Recenze:
Tato kniha byla druhou knihou, kterou jsem od autorky četla. Po pro mě nevydařených Bábovkách, jejichž slávu a oblíbenost jsem vůbec nepochopila (více v recenzi zde), jsem dala autorce ještě šanci. Nejsem typ čtenáře, který by autora odsoudil po prvním díle, které se mi nelíbí. Někdy kniha nesedne, protože jste zrovna naladěni jinak. Nacházíte se v životní situaci a psychickém rozpoložení, který zrovna k dané knize nesedí, a nebo se vám prostě kniha nelíbí, protože se holt nevyvedla. Důvodů může být spousta, ale to, že se kniha nelíbí vám, ještě neznamená, že nenadchne někoho jiného... a takových knih já znám spoustu :-).
Nicméně kniha Osm mi sedla. Autorka držela dějovou linii. Děj měl spád, byl napínavý, vtipný, neztrácela jsem se v postavách, a co mám na knihách ráda je, že jsem se nad příběhem zamýšlela. Takové to, co by bylo kdyby. A nadchnul mě konec, který zůstal otevřený a může z toho být i pokračování, ale zároveň nemáte pocit, že by vás autor ochudil o závěr. Děj dopadl, tak jak dopadl a kdo ví, třeba to už navždy tak zůstane, nebo se v další knize ještě něco stane.
Ze začátku četby mi vadily nepřeložené cizojazyčné výrazy. Klidně ať je autoři do knih dávají, ale podle mě by měly následovat české překlady. Mě to prostě při čtení ruší. Ne že by tomu nešlo rozumět, člověk si význam dovodí, ale co když taky ne.
Knihu jsem přečetla za dva dny a při čtení mě poháněla zvědavost, jak to teda bude dál a jak to nakonec dopadne. Během čtení jsem se i zasmála. Pro mě asi nejvtipnější pasáž polemika o "šulínovi":
..."Maj brouci šulína?" zeptá se zničehonic Bruno. "Cože?" "No šulína, jestli maj." "Jakého... co?" Meda přestane čmárat, protože tohle ji zajímá. "Ty nevíš, co je to šulín?" zeptá se Míši. Vím, co je to ... a vůbec, přestaňte, tohle se nahlas neříká." "Šulín, šulín, šůůlííín!" volá Bruno vesele a Meda se směje.... "Přestaň," požádá ho Míša a Bruno přestane, Meda se už stejně nesměje, tak nemá důvod to dál vyřvávat, ale potřebuje vědět, jestli brouci toho šulína maj, nebo nemaj, protože se s Dominikem - to je jeho nový spolužák z té nové školy, kam teď musí Bruno i Meda chodit - vsadil o boty....
Kniha je opravdu čtivá a doporučuji ji ať už jako ne úplně stupidní oddechovku na dovolenou, nebo jako lehčí čtení před spaním.
Hodnocení:
Tato kniha byla druhou knihou, kterou jsem od autorky četla. Po pro mě nevydařených Bábovkách, jejichž slávu a oblíbenost jsem vůbec nepochopila (více v recenzi zde), jsem dala autorce ještě šanci. Nejsem typ čtenáře, který by autora odsoudil po prvním díle, které se mi nelíbí. Někdy kniha nesedne, protože jste zrovna naladěni jinak. Nacházíte se v životní situaci a psychickém rozpoložení, který zrovna k dané knize nesedí, a nebo se vám prostě kniha nelíbí, protože se holt nevyvedla. Důvodů může být spousta, ale to, že se kniha nelíbí vám, ještě neznamená, že nenadchne někoho jiného... a takových knih já znám spoustu :-).
Nicméně kniha Osm mi sedla. Autorka držela dějovou linii. Děj měl spád, byl napínavý, vtipný, neztrácela jsem se v postavách, a co mám na knihách ráda je, že jsem se nad příběhem zamýšlela. Takové to, co by bylo kdyby. A nadchnul mě konec, který zůstal otevřený a může z toho být i pokračování, ale zároveň nemáte pocit, že by vás autor ochudil o závěr. Děj dopadl, tak jak dopadl a kdo ví, třeba to už navždy tak zůstane, nebo se v další knize ještě něco stane.
Ze začátku četby mi vadily nepřeložené cizojazyčné výrazy. Klidně ať je autoři do knih dávají, ale podle mě by měly následovat české překlady. Mě to prostě při čtení ruší. Ne že by tomu nešlo rozumět, člověk si význam dovodí, ale co když taky ne.
Knihu jsem přečetla za dva dny a při čtení mě poháněla zvědavost, jak to teda bude dál a jak to nakonec dopadne. Během čtení jsem se i zasmála. Pro mě asi nejvtipnější pasáž polemika o "šulínovi":
..."Maj brouci šulína?" zeptá se zničehonic Bruno. "Cože?" "No šulína, jestli maj." "Jakého... co?" Meda přestane čmárat, protože tohle ji zajímá. "Ty nevíš, co je to šulín?" zeptá se Míši. Vím, co je to ... a vůbec, přestaňte, tohle se nahlas neříká." "Šulín, šulín, šůůlííín!" volá Bruno vesele a Meda se směje.... "Přestaň," požádá ho Míša a Bruno přestane, Meda se už stejně nesměje, tak nemá důvod to dál vyřvávat, ale potřebuje vědět, jestli brouci toho šulína maj, nebo nemaj, protože se s Dominikem - to je jeho nový spolužák z té nové školy, kam teď musí Bruno i Meda chodit - vsadil o boty....
Kniha je opravdu čtivá a doporučuji ji ať už jako ne úplně stupidní oddechovku na dovolenou, nebo jako lehčí čtení před spaním.
Hodnocení:
Na tuhle knihu se těším. Libila se mi i kniha Bábovky, recenzi mám na blogu.
OdpovědětVymazatWww.siraelxy.blogspot.cz
👍
VymazatKnihu mám doma a sdílím podobný názor jako Ty. Bábovky mě taky moc nezaujaly, ale zase nemůžu říct, že by nestály za přečtení. Je to taková kniha, která se místy líbí a místy nelíbí. :) Osm si určitě přečtu a doufám, že budou zajímavější a zábavnější. :)
OdpovědětVymazatMne se kniha Osm libila mnohem vic nez Babovky a dokonce jsem v jedne recenzi cetla, ze Osm je zatim nejlepsi knihou od Trestikove. Takze doporucuji k precteni. Ja ostatni knihy od autorky neznam
OdpovědětVymazatKniha se mi líbila více než bábovky. Přečetla jsem jí za 2 dny a byla jsem velmi spokojena,ale mám stejný názor na ty nepřeložené texty. V některých okamžicích mi to ani nedošlo.
OdpovědětVymazatJinak celkově si myslím, že na českou autorku to bylo dost slušné. :))
Slysela jsem s autorkou rozhovor a pry ma v hlave uz dalsi knihu. Tentokrat by mohla byt vice autobiograficka, tak uvidime, s cim prekvapi.
Vymazat