18. 5. 2018

Bianca Bellová - Jezero

Název Knihy: Jezero
Autor: Bianca Bellová
Žánr: román, česká literatura
NakladatelstvíHost
Datum vydání: 2016
Počet stran: 192
Typ knihy: pevná vazba
Hlavní postava: chlapec Nami
Recenze:

Knihu Jezero jsem si pořídila hlavně proto, že jsem byla zvědavá, jak vypadá kniha, která získala cenu Magnesia Litera za knihu roku 2017. Takže jak vypadá?





No na omak je to velice příjemná útlá knížečka a co vás čeká uvniřt? Přiznám se, že mám docela problém to popsat. Kniha je to smutná, místy hodně depresivní, ale na druhou stranu působí hrozně reálně a opravdově. Kluk, co pochází z nuzných poměrů a nemá nic, se vydá po smrti své babičky, která se o něj starala, protože matka odešla kdo ví kam, do světa. Jeho cílem je najít svoji matku. Setkává se s různými lidmi, kteří jsou někdy hodní a někdy zase zlí. Snaží se o sebe nějak postarat a nějakým způsobem přežít. Nakonec matku najde, ale šťastný konec to není. Trochu mě mrzí, že kniha nedopadla dobře. Nemůžu říct, že by skončila katastroficky, že by se Nami nikam neposunul, ale konec na mě působí tak, že je životní situace hlavního hrdina stále bezvýchodná. 



Kniha je psána stručným až strohým stylem. Autorka se neutápí v detailech. Naopak, vše popíše výstižně a jde v příběhu dál. Nezastavuje se zbytečně. Hlavní hrdina, ač by mohl, se neutápí v lítosti, a i když je kniha depresivní, plyne rychle a příběh má tempo. Po jejím dočtení ve mě kniha ještě dlouho rezonovala, ale vlastně pořádně nevím, co si o ní myslet. Je pro mě určitým způsobem divná/jiná a asi je to přesně ten typ knih, co dostávají ocenění :-) Jsou prostě jiné a tím výjimečné, ocenitelné a oceněné :-).




Nelituji, že knihu mám v knihovně a možná se k ní i vrátím. Protože mám pocit, že na první přečtení člověk vstřebá jen to, co je na povrchu, ale nepronikne hlouběji do příběhu. Možná jsem knihu přečetla moc rychle. Měla jsem si ji nejspíš více dávkovat. Pak bych možná nebyla po přečtení zmatená a nejistá. Jak se kniha líbila dalším čtenářům můžete zjistit například na webu čbdb.cz v diskuzi pod knihou.


Hodnocení:


E.❀

Oficiální anotace:
Rybářská vesnice někde na konci světa. Jezero, které vysychá a zlověstně obnažuje břehy. Muži mají vodku, ženy starosti a děti si škrábou ekzémy. Co má Nami? Nami nemá nic, jen bábu s tlustýma rukama. Nami nemá nic, jen život před sebou: první lásku, o kterou ho připraví ruští vojáci, a pak všechno to další. Ale když život začne na úplném konci světa, možná že skončí na jeho začátku. Tento příběh je totiž starý jako lidstvo samo. Je to pouť hrdiny, chlapce, který se na cestu vydá jen s uzlíčkem nervů a kabátem po dědkovi. Musí jezero přeplout, obejít a nakonec se potopit na jeho dno pro největší tajemství.





2 komentáře:

  1. Moc se mi to líbilo. Velmi temné, kruté, ale fascinující. Představovala jsem si, že se příběh odehrává někde na Ukrajině v krajině zničené Černobylem. A trochu mi to stylem připomínalo Topola. Nicméně doporučuji, kudy chodím.

    OdpovědětVymazat

Budu ráda za všechny vaše slušné komentáře.